Zrušené úseky autobusových tratí
V následujícím přehledu jsou uvedeny pouze skutečně zrušené úseky autobusových tratí z období po roce 1950. Do přehledu nebyly zařazeny úseky, na kterých byla autobusová doprava nahrazena trolejbusy a dále trasy dočasného charakteru, vynucené výlukami.
Benešovo náměstí - objezd
V roce 1980 byl zrušen průjezd autobusových linek přes Mírové náměstí a ulicí U divadla a linky byly převedeny do Alejní ulice (viz trasa Dlouhá - Mírové náměstí - U divadla). Tím však nastala nutnost vyřešit situaci, kdy linky stejným směrem vjížděly i vyjížděly z Benešova náměstí. Tato situace byla vyřešena tak, že linky v obou směrech objížděly Benešovo náměstí a na jižní straně byla zřízena stanice pro směr do Novosedlic, Proboštova, Mstišova a Dubí pro linky č. 6, 7, 8, 9, 10 a 16 (později 16, 19, 20, 22, 23, 24 a 26. Benešovo náměstí objížděly i linky jedoucí od nádraží ul. 28. října na Benešovo náměstí. Toto objíždění bylo ukončeno 1.12.1991, kdy bylo vedení linek upraveno tak, aby objíždění nebylo nutné. Dále zde však bývaly ukončeny rekreační linky č. 30 a 31 a vybrané spoje dalších autobusových linek. Stanice na jižní straně náměstí však již nebyla používána.
Bílá cesta - Nová Ves (stará konečná)
"Horský" úsek, stoupající od konečné Bílá cesta uzoučkou Novoveskou ulicí do vesničky Nová Ves s jedinou mezilehlou stanicí téhož jména a romantickou konečnou mezi zahrádkami byl obsluhován v letech 1975 - 1987 linkou č. 16 a vybranými spoji linek č. 13 resp. 15. V současné době díky výstavbě sídliště Nová Ves tento úsek navždy zmizel včetně půvabné vesničky z mapy a je nahrazen nesmyslnou třípruhovou komunikací do nového sídliště.
Bílinská - Novoveská - Bílá cesta
Autobusová doprava používala pro spojení na Bílou cestu na rozdíl od trolejbusové dopravy Novoveskou ulici, odbočující z Bílinské ulice, podcházející podjezdem železniční trať Řetenice - Lovosice a prudce stoupající k obratišti Bílá cesta. Tuto trasu používala od roku 1972 linka č. 15, v roce 1975 k ní přibyla linka č. 16, v letech 1982 - 1988 nahradila linku č. 15 linka č. 13, od roku 1988 opět linka č. 15 až do konce roku 1995. Od roku 1996 je oblast Bílé cesty obsluhována trolejbusy, které jsou vedeny Bílinskou a Opavskou ulicí. Od 1.1.1997 do 31.3.1999 využívala tuto trasu i noční linka č. 40.
Zajímavostí tohoto úseku bylo, že do doby úprav podjezdu sem nemohly z důvodu malé podjezdné výšky zajíždět autobusy Karosa řad B 731 a B 732 a linka musela být obsluhována výhradně vozy ŠM 11. Z této doby měly také všechny vozy ŠM 11 stropní poklopy opatřeny nápisem "Otevírat jen s vědomím řidiče".
Bystřanská
V souvislosti s výstavbou sídliště Prosetice byla linka č. 13 (Bílá cesta - Prosetice) v roce 1982 převedena z Mlýnské a Pražské ulice na novou trasu přes Valy a Bystřanskou ulicí do Prosetic. V roce 1988 byla nahrazena linkou č. 22 (Dubí - Prosetice - Bystřany), která tuto trasu do Prosetic využívala až do 31.1.1993. Od 1.1.1997 byla tato trasa pojížděna pouze ve večerních a nočních hodinách, a to linkou č. 28 (Bystřany - Přítkov) do 31.12.1997 a noční linkou č. 40 do 31.3.1999. Na trase se nacházejí dvě stanice Bystřanská a Prosetice, zast. ČD
Denisova - Stará Duchcovská
Trasu tzv. "Starými Řetenicemi" z Libušiny ul. Denisovou a Starou Duchcovskou využívala v letech 1971 - 1981 linka č. 14 (Řetenice - Šanov II). Na trase byla stanice Kino Jas na Rooseweltově náměstí a stanice Sídliště Řetenice pro směr do Řetenic před vyústěním Staré Duchcovské na hlavní Duchcovskou ulici. Zánik této trasy přinesla instalace zákazu odbočení z Duchcovské ulice doleva do Staré Duchcovské. Linka č. 14 byla obnovena v roce 1983 a do roku 1991 jezdila již po Duchcovské ulici k Perle a Libušinou ulicí. Stanice Sídliště Řetenice byla využívána v letních měsících roku 1992 jako nástupní pro linku č. 31 do Oldřichova k vodní nádrži Barbora a v letních měsících roku 1997 jako nástupní pro linku č. 80 do Oldřichova k vodní nádrži Barbora.
Dlouhá - Mírové náměstí - U divadla
Jedna z variantních tras pro spojení Řetenic se středem města byla využívána linkami, vedenými z Řetenic přes centrum směrem na Novosedlice a Dubí. Vycházela z Dlouhé ulice (viz trasa U Zámku - Dlouhá - Nám. Svobody - Benešovo náměstí), odkud ostře odbočovala do Papírové ulice a ulicí U divadla dosáhla křižovatky s ulicemi U Císařských lázní a Krupskou, kde se napojovala na ostatní síť. Na trase byl jediný pár zastávek v ulici U divadla zhruba na úrovni dnešního Domu kultury. Zastávka byla nazvána Divadlo, později se objevil název Mírové náměstí. Trasu používaly linky č. 8, 9 a 10, později k nim přibyla linka č. 16. V roce 1980 byla tato trasa při rekonstrukci lázeňského sanatoria Beethowen opuštěna, trasa linek byla přesunuta do Alejní ul. s poměrně problematickým objezdem Benešova náměstí (viz trasa Benešovo náměstí - objezd). V současné době je Papírová ulice přerušena objektem lázní, takže návrat k používání této trasy je znemožněn. Je to velká škoda, protože jednak se prodloužila docházková vzdálenost do této části města, jednak se veškerá doprava koncentrovala do Alejní ul., která je nyní včetně přilehlých křižovatek na hranici svých kapacitních možností. Navíc při případné uzavírce této komunikace schází alternativní objízdná trasa.
Doubravská
Doubravská ulice od křižovatky s Heydukovou ulicí po křižovatku s Masarykovou ulicí v Trnovanech byla zpočátku pojížděna pouze jednosměrně ve směru od Šanova II do Trnovan. Dne 11.10.1970 tudy začala jezdit linka č. 12, jejíž trasa v oblasti Trnovan a Šanova II tvořila velký jednosměrný objezd, který začínal u Červeného kostela a pokračoval ulicemi Masarykovou a Modlanskou přes obratiště Somet ulicemi Trnovanskou, Sochorovu, Fráni Šrámka a Doubravskou zpět k Červenému kostelu. Stejnou trasu v oblasti Trnovan a Šanova II měla i linka č. 14, která sem byla prodloužena o měsíc později. V lednu roku 1971 k nim přibyla ještě linka č. 11 a tato trojice linek tvořila na dlouhou dobu základní dopravní obsluhu sídliště Šanov II. Dne 1.4.1972 z důvodu potřeby obsloužit i jižní oblast sídliště Šanov II byla od hlavního nádraží prodloužena linka č. 7 k Červenému kostelu a dále obousměrně ulicemi Doubravská a Fráni Šrámka na nové obratiště Panoráma. Linka č. 7 měla jako jediná v Doubravské ulici stanici, a to hned za křižovatkou s Masarykovou ulicí směrem na Panorámu. K linkám, obsluhujícím Šanov II přibyla v roce 1987 ještě linka č. 20 do Mstišova. Se zavedením trolejbusové dopravy do sídliště Šanov II, pro kterou byla vybudována smyčka v Sochorově ulici, takže se do centra vrací opět Trnovanskou a Modlanskou ulicí, byly autobusové linky do sídliště Šanov II postupně rušeny (linka č. 12 - 30.6.1990, linky č. 11, 14 a 20 - 1.9.1991). Linka č. 7 byla v roce 1987 přečíslována na číslo 23 a uvedenou trasu používala do 31.12.1995, kdy byla odkloněna do Sobědruh a nahrazena dočasně do doby výstavby trolejbusové trati linkou č. 21. Ta však již pro svou cestu do centra využívala trasu projektované trolejbusové tratě Heydukovou a Jankovcovou ulicí. Důvodem pro opuštění Doubravské bylo jednak podstatné snížení její průjezdnosti parkujícími kamiony před objektem celnice, jednak stále komplikovanějším výjezdem na Masarykovu ulici v Trnovanech.
Dubská - Spojenecká
Dubská ulice tvořila kdysi výpadovku z města do Dubí a patřila k hlavním komunikačním tahům v Teplicích. Dnes je rozdělena na tři oddělené úseky, z nichž pro dopravu má význam pouze horní úsek, dva zbývající jsou zaslepeny.
Horní úsek od křižovatky se Školní ulicí po železniční přejezd přes trať Ústí nad Labem - Chomutov byl pojížděn linkou č. 7 do Bystřice do roku 1955, kdy došlo v březnu a v listopadu na železničním přejezdu ke dvěma vážným dopravním nehodám autobusu MHD s projíždějícím vlakem. Výsledkem obou nehod bylo 20 mrtvých a 19 těžce zraněných a okamžité rozhodnutí zastavit provoz a vybudovat nový podjezd pod tratí v souběžné Spojenecké ulici. Později tento úsek využívaly linky č. 6, 6A, 7, 8, 9, 10 a 16 ve směru centra, kdy ze Spojenecké odbočily doprava do ulice Na hrázi, doleva do Dubské a doleva do Školní. Důvodem bylo zjednodušení křižovatky Dubská - Spojenecká - Školní. Při dlouhodobé výluce ve Školní ulici dokonce z této křižovatky odbočovaly zpět do Spojenecké ulice, doprava do ulice Na hrázi a do Školní ulice se dostávaly ulicí Revoluční. Dnes je Spojenecká ulice zaslepena, vjezd je do ní možný pouze ze Školní ulice. Horní část Dubské je přímým pokračováním Alejní ulice do ulice Na hrázi, která je součástí průtahu Trnovany - Řetenice.
Prostřední úsek od železničního přejezdu po křižovatku s ulicemi Hřbitovní, Novosedlická a Nákladní opustila autobusová linka č. 7 v roce 1955 a autobusové linky se sem vrátily pouze při krátkých výlukách podjezdu ve Spojenecké ulici, kdy byly rozděleny na dvě části a cestující překonávali železniční trať podchodem, vybudovaným na místě někdejšího přejezdu. Dnes je tento úsek zaslepen z obou stran a vjezd je možný pouze z Mánesova náměstí Brožíkovou ulicí. Kdysi výstavná třída se změnila v polorozbořené ghetto.
Poslední úsek Dubské ulice od křižovatky se Hřbitovní, Novosedlickou a Nákladní používaly linky MHD, pokračující přes Lesní bránu do Dubí (7, 8R, 10 a 16) do 2.11.1982, kdy byly z důvodu výstavby nového napojení na průtah E55 odkloněny přes Novosedlice. Dne 22.1.1983 se pak vrátily již na novou trasu - nájezd z Nákladní ulice na E55. Vjezd do Dubské ulice byl zaslepen.
Jateční
Od roku 1971 do roku 1981 používala linka č. 14 k cestě do Řetenic resp. Újezdečka původní Jateční ulici, která odbočovala z Alejní ulice nad křižovatkou s Rokycanovou ulicí v místě dnešního sjezdu z E55 a s dnešní Jateční ulicí se spojovala v místě nynějšího nájezdu na E55.
Městské sály - Hlávkova - Nedbalova - Proboštovská - Proboštov
První spojení do Proboštova bylo zajištěno od Městských sálů linkou č. 6, která jezdila ulicemi Hlávkovou, Nedbalovou, Proboštovskou a přes úrovňový železniční přejezd do Proboštova. V letech 1954 - 1956 ji dočasně nahradila linka č. 5. Linka č. 6 potom jezdila z Bílinské do Proboštova uvedenou trasou až do 17.12.1961, kdy byla zkrácena do úseku Městské sály - Proboštov a z centra Teplic přes Novosedlice do Proboštova ji nahradila nová linka č. 9. Velké nepravidelnosti v provozu, způsobované čekáním u železničního přejezdu vedly posléze 1.7.1963 ke zrušení linky č. 6 a nadále bylo spojení do Proboštova zajišťováno přes Novosedlice.
Nová Ves - obratiště
Při výstavbě sídliště Nová Ves, které mělo být podstatně větší než je dnešní skutečnost (21.000 obyvatel) bylo od začátku počítáno se zavedením trolejbusové dopravy. Nebyl však dořešen způsob překonání podjezdu v Novoveské ulici, takže zavedení trolejbusové dopravy bylo odloženo a jistý aktivní úředník nechal dokonce prostor budoucí smyčky trolejbusů přeměnit v ornou půdu. Vznikající potřebě dopravy tedy stála v cestě neexistence točny. Proto bylo rozhodnuto obracet dočasně autobusy na parkovišti u Domu s pečovatelskou službou nad vyústěním příjezdové komunikace od Bílé cesty. Toto obratiště bylo skoro dva kilometry vzdáleno od východního konce sídliště. Linky č. 15 a 16 sem byly z Bílé cesty prodlouženy 19.3.1991, později k nim přibyly ještě linky č. 27 (od 1.1.1993) a 29 (od 1.1.1995). Tyto linky zde vydržely až do 31.12.1995, od 1.1.1996 byly nahrazeny novými trolejbusovými linkami, které teprve skutečně vyřešily dopravní obsluhu sídliště, protože jsou trasovány podél celého sídliště a mají smyčku na jeho východním konci.
Nová Ves - Kladruby
Pro přepravu školních dětí byl 27.1.1992 prodloužen nejdříve jeden, později dokonce pět spojů z obratiště Nová Ves po Topolové ulici a úzkou silničkou do Kladrub, kde se otáčely kolem kostelíka na návsi. Na trase byla jediná stanice na vrcholu stoupání nad Kladruby. Provoz zde byl zachován do konce roku 1995, kdy nahrazení autobusů trolejbusy v oblasti Nové Vsi další dopravu do Kladrub znemožnily.
Proboštov - točna
Původní točna na náměstí v Proboštově byla používána linkami MHD do roku 1992. kdy byly prodlouženy na nové obratiště v Přítkovské ulici na severním okraji obce.
Prosetice - původní trasa
Od zavedení MHD do Prosetic 6.10.1970 vedla trasa linky č. 13 z centra kolem Divadla Mlýnskou ulicí a Pražskou ulicí zhruba do míst, kde se dnes Pražská ulice za prosetickou měnírnou mírně lomí doprava. V tomto místě odbočovala vpravo původní příjezdová komunikace do Prosetic, která pokračovala levou a pravou zatáčkou, podél západního okraje obce (kolem výrobny okurek), potom odbočila ostře vpravo a mírným klesáním dosáhla malé návsi uprostřed obce. Dál už pokračovala pouze prašná cesta. Na trase byly tři zastávky: první hned za odbočením z Pražské ulice, druhá na okraji obce Prosetice (dodnes ji připomíná torzo čekárny) a třetí - konečná - na návsi. Začátkem 80. let byla z důvodu výstavby sídliště Prosetice tato příjezdová komunikace přerušena a linka č. 13 byla z centra do Prosetic vedena přes Valy, nově vybudovanou Bystřanskou ulicí (viz Bystřanská) a ukončena blokovou smyčkou ulicemi Školní a Teplická s tím, že konečná stanice byla v místě původní předposlední stanice. Po dobudování Bystřanské ulice pak byla linka č. 13 převedena na tuto komunikaci a ukončena na dnešním obratišti Prosetice. K tomu došlo v roce 1984.
Vrchlického - U Kamenných lázní
Při dlouhodobém přerušení trolejbusového provozu v Mlýnské ulici byla pro dopravní obsluhu Šanova I zavedena autobusová linka č. 1, která od 1.12.1968 do 5.10.1970 jezdila v trase Benešovo náměstí (od února 1970 až z Bílinské) - Masarykova - Vrchlického - U Kamenných lázní - U Hadích lázní - U Nových lázní - Jankovcova - Masarykova - Benešovo náměstí. Na trase ve Vrchlického ul. a v ul. U Kamenných lázní byla zřízena jediná zastávka při vyústění Lípové ul. do ul. U Kamenných lázní.
Všechlapy - Želénky
V období od 3.7.1995 do 31.8.1995 byl v pracovních dnech v provozu jeden pár spojů linky č. 18, který pokračoval z Újezdečka do Hudcova a Všechlap a dále po silnici III/25329 přes obec Všechlapy do Želének, kde byl ukončen za křižovatkou se silnicí Duchcov - Hostomice. Důvodem pro zavedení tohoto spoje bylo letní omezení provozu linky ČSAD.
Přehled dalších úseků je připravován.